18.2.2021 – Videoherní právo II – uzavírání smluv s vývojáři

Publikoval MAVERICKS advokáti v

VIDEOHERNÍ PRÁVO II: Uzavírání smluv s vývojáři a jinými spolupracovníky pohledem videoherního právníka.

Jaroslav Menčík znovu pro herní server VisionGame.cz. Tentokrát druhý díl ze série „Videoherní právo“ na téma uzavírání smluv. 

Celý článek pod odkazem zde.

Zakladatelé herních studií se dříve či později musejí rozhodnout, zda budou své nadějné tituly vyvíjet sami, nebo zda si vezmou na pomoc šikovného externího vývojáře, který odvede programovací „černou“ práci a uvolní jim ruce třeba pro designování levelů a pilování herních mechanik.

Ačkoliv v České republice působí velké množství úspěšných jednočlenných či dvoučlenných indie herních studií, která se bez externích spolupracovníků obejdou, větší projekty s mezinárodními ambicemi prakticky nelze bez pomoci najatých spolupracovníků realizovat. Nemusí se samozřejmě jednat pouze o programátory. Vývoj počítačové hry vyžaduje správně zvolenou kombinaci celé řady talentů, takže vedle vývojářů najdou u herních studií uplatnění také grafici, animátoři, hudební skladatelé, překladatelé a zástupci dalších oborů. Jak by měl být právní vztah mezi herním studiem a takovým externím spolupracovníkem nastaven, aby byly obě strany spokojené a vyhnuly se budoucím sporům? To se dozvíte na následujících řádcích.

Zaměstnanec, nebo OSVČ?

Základní otázkou, kterou si musí herní studio zodpovědět ještě před najmutím externího spolupracovníka, je právní forma vzájemné spolupráce. V úvahu přicházejí v zásadě dvě možnosti: buď studio spolupracovníka zaměstná na základě klasické pracovní smlouvy, nebo se domluví na poskytování služeb s osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která podniká na živnostenský list. Moje zkušenosti s prací pro herní studia ukazují, že v praxi je obecně preferovanější varianta spolupracovníků poskytujících služby na živnostenský list, protože tento typ vztahu je v porovnání s pracovním poměrem výrazně flexibilnější jak pro herní studio, tak pro samotného poskytovatele služeb, protože není svázán přísnou regulací plynoucí ze zákoníku práce a související legislativy. Při správném nastavení navíc může být obchodní spolupráce mezi herním studiem a OSVČ nákladově efektivnější, a proto se nelze divit, že po této variantě sahají zejména začínající herní studia, která mnohdy musejí obracet každou korunu. Jak by tedy měla taková smlouva o poskytování služeb mezi herním studiem a spolupracovníkem – OSVČ vypadat a na co by se při jejím uzavírání nemělo zapomínat?

Smlouva o spolupráci s OSVČ

V prvé řadě doporučuji, aby vůbec nějaká smlouva byla uzavřena! Nemusí být nutně vyhotovená v papírové podobě a vlastnoručně podepsána, bohatě postačí elektronický podpis připojený například přes populární platformu DocuSign. To se hodí zejména v případě, že má herní studio distribuovaný tým a externista má pracovat na dálku třeba z Thajska. Obě smluvní strany by také měly rozumět jazyku, v jakém je smlouva psána. Při spolupráci s cizinci se proto běžně vyhotovují dvojjazyčné smlouvy v českém a anglickém znění, nebo se rovnou podepíše smlouva v angličtině.

Autorská práva nad zlato

Z mého pohledu jako videoherního právníka je nejdůležitější správné ošetření autorských práv nebo i případných dalších práv duševního vlastnictví k výstupům služeb poskytovaných externím spolupracovníkem, ať už se jedná o zdrojový kód samotné hry, grafické assety, hudební smyčky apod. Smlouva by měla jasně určovat, které smluvní straně a v jakém rozsahu patří duševní vlastnictví vytvořené spolupracovníkem. V zájmu herního studia zpravidla bude získání neomezeného práva výkonu majetkových práv k vytvořenému dílu, v některých případech ale může být vhodnější se dohodnout na poskytnutí licence. Nejhorší je, když nějaké autorské dílo zakomponované do hry vytvořil externí spolupracovník bez smlouvy, kterého už není možné sehnat a práva k jím vytvořenému dílu dořešit. Taková díra v IP (duševním vlastnictví) může pro herní studio znamenat potenciální problém při hledání investora či vydavatele, jehož jediné řešení může spočívat v nahrazení dotčeného díla nějakým jiným.

Podoba spolupráce

Vedle ustanovení o autorských právech samozřejmě musí smlouva o spolupráci specifikovat, jaké konkrétní služby (např. programování, vytváření počítačové grafiky, překlady apod.), jakým způsobem a v jakém rozsahu bude externista poskytovat hernímu studiu. Osvědčeným modelem spolupráce jsou objednávky, kdy osoba pověřená studiem, např. herní producent nebo designér, objednává u spolupracovníka konkrétní služby dle aktuální potřeby. Aby se předešlo nepříjemným překvapením, je vhodné nastavit alespoň základní pravidla vzájemné komunikace (např. jaké komunikační kanály budou používány) a postupu při poskytování objednaných služeb (např. do jakého sdíleného prostředí bude vývojář ukládat vytvářený kód). Vzhledem k tomu, že herní vývoj je často plný zvratů, doporučuji se ve smlouvě také domluvit na možnosti úpravy objednávky dle změněných potřeb herního studia nebo možnosti úplného zastavení prací na konkrétním úkolu.

O peníze jde až v první řadě

Dalším potřebnou náležitostí každé smlouvy s externím spolupracovníkem je nastavení transparentních pravidel odměňování. V praxi jsem se setkal jak s fixní odměnou za určité delší časové období, po které spolupracovník poskytuje služby nebo má vyhrazenou kapacitu, tak s denními či hodinovými sazbami nebo úkolovou odměnou sjednanou za dokončení určitého úkolu (např. dosažení milestonu ve vývoji apod.). Podceňovanou otázkou bývá řešení odměny spolupracovníka za autorská práva k jím vytvořenému dílu poskytnutá studiu. Legislativa totiž v některých případech dává autorům právo na dodatečnou přiměřenou odměnu, pokud by se jejich odměna dostala do nepoměru k následnému zisku studia z využití práv k jimi vytvořenému dílu. Aby se předešlo nepříjemným překvapením na straně herního studia nebo spolupracovníka, je vždy lepší tuto otázku ve smlouvě výslovně upravit. Nejedno úspěšné herní studio bylo zaskočeno, když si jeho bývalí spolupracovníci po vydání hry začali nárokovat dodatečnou odměnu například v podobě podílu na zisku z prodejů hry.

Ochrana tajemství je klíčem k úspěchu

Pokud se spolupracovník přístup ke klíčovému know-how (např. znalost inovativní herní mechaniky), přichází v úvahu sjednání zákazu konkurence. Jeho podstatou je, že spolupracovník se např. pod hrozbou smluvní pokuty zaváže, že nebude vykonávat stejné nebo obdobné služby na vlastní účet nebo pro jiné herní studio, a že nebude vytvářet odvozená díla, obdobná díla či kopie děl vytvářených pro herní studio. Je však třeba respektovat limity stanovené občanským zákoníkem, který například zakazuje konkurenční doložky uzavřené na dobu delší než pět let.

Za účelem ochrany know-how a důvěrných informací herního studia také doporučuji, aby se spolupracovník pokud možno ještě před zahájením spolupráce zavázal zachovávat veškeré informace získané při práci pro herní studio v tajnosti. Může se jednat o jakékoliv informace o chystané hře, jako jsou např. informace o příběhu, herních mechanikách, termínu vydání, herních postavách, chystaných rozšířeních apod., nebo třeba i informace o obchodních partnerech, investorech či hospodářských výsledcích. Smlouva o spolupráci by měla jasně definovat, jaké informace jsou důvěrné, jakým způsobem by s nimi mělo být nakládáno a co se stane, pokud je spolupracovník vyzradí. K tomuto účelu se nejčastěji používá hrozba vysokou smluvní pokutou, která pak nad spolupracovníkem visí jako Damoklův meč.

Pracovní smlouva se zaměstnancem

Nejen pro větší herní studia může dávat větší smysl přijetí nového kolegy na plný úvazek do pracovního poměru. Pracovní smlouva bude v takovém případě obsahovat podobné náležitosti, jako smlouva s externím spolupracovníkem probraná výše. Zákoník práce však nastavuje řadu mantinelů a volnost zaměstnance a zaměstnavatele nastavit vzájemný vztah není tak široká. Na rozdíl od smlouvy s OSVČ tak bude třeba pamatovat například na omezené možnosti ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, právo zaměstnance na dovolenou, rozvržení pracovní doby (v praxi vznikají například spory ohledně toho, zda zaměstnanec určité dílo vytvořil v pracovní době anebo ve svém volném čase), faktickou nemožnost sjednat smluvní pokutu za porušení smluvních povinností nebo přísná pravidla pro konkurenční doložky.

Na druhou stranu, autorský zákon je pro herní studio jakožto zaměstnavatele výhodný, protože zaměstnavatel automaticky vykonává svým jménem a na svůj účet veškerá majetková autorská práva k dílu, které autor – zaměstnanec vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu. I při ošetřování práv herního studia k dílu vytvořenému zaměstnancem je však třeba postupovat obezřetně, protože legislativa na některé zásadní otázky nemyslí nebo je řeší neprakticky.

Závěrečné doporučení

Ať už stojíte na straně herního studia, nebo chcete studiu nabídnout své služby, vždy se vyplatí promyslet podmínky vzájemné spolupráce a to nejdůležitější uvést do smlouvy. Jasným vymezením vašeho vztahu se do budoucna vyhnete sporům např. o to, komu patří vytvořené autorské dílo nebo jiné duševní vlastnictví, na jakou odměnu má pracovník právo nebo jaké důsledky bude mít vyzrazení důvěrných informací. Zkušenost ukazuje, že správné nastavení vztahů mezi herním studiem a jeho pracovníky je zásadní nejen při vyjednávání s investory či publisherem, ale i při samotné komercionalizaci hry.

Kategorie: Novinky